Investoři hromadně opouštějí světové burzy a prchají zpět k jistotě!

Již na konci minulého roku jsme s jistotou předpovídali růst drahých kovů na komoditní burze, a ne náhodou. Od začátku roku 2016 cena zlata na komoditní burze vzrostla cca o bezmála 16%. Jestliže dojde k překročení dvaceti procent, tak se můžeme těšit na „býčí trh“, kde převládá býčí (růstový sentiment) nad medvědím (klesajícím). Kde se vzalo tolik kapitálu a optimismu právě pro drahé kovy? Na tuto otázku nám odpoví pohled na vývoj akciových trhů, které oproti zlatu zažívají přesný opak. Čínský akciový index (Shanghai composite index) ztratil v roce 2016 již více než 20%, japonský 23% (Nikkei 225) a americký Down Jones více než 11%. Stejně tak je tomu i u evropských akcií, které kopírují celosvětové obavy z budoucího vývoje celosvětové ekonomické a politické situace. Nezapomínejme, že všechny obavy pramení z informací, ke kterým mají přístup pouze vyvolení či lidé, kteří jsou experti na danou problematiku. My pouze můžeme sledovat vývoj na globálních trzích a z něho usuzovat zdraví ekonomiky a predikovat budoucí vývoj. Nejsou to pouze akciové indexy, které nám mohou napovědět něco o budoucnosti, ale i další indexy jako je například spotřebitelská důvěra, sentiment průmyslových výrobců, vývoj žádostí o dávky v nezaměstnanosti, rozestavěnost nových domů, ale i například objemy půjček na hypotečním trhu a jejich úroková sazba.

Graf znázorňující vývoj ceny zlata od začátku roku 2016 a akciového indexu DAX.

Druhým neméně důležitým faktorem je další zadlužování a „tisk“ peněz prakticky všech států. V dnešní době si již státy samozřejmě peníze netisknou, ale de facto vymýšlejí. Nezávislost centrálních bank je již ta tam a kvantitativní uvolňování je na denním pořádku. Vypadá to, jako by se nikdo neponaučil z předchozí finanční krize, která odstartovala v roce 2008. Státy pokračují ve stejné politice jako před touto krizí, ale v mnohem větší míře, která bude mít „jednou“ o to větší následky. Politici totiž maximalizují tímto způsobem svou oblíbenost a snaží se záplatovat trhliny novými penězi, tak aby za jejich působení bylo vše v pořádku. Jedná se o klasické chování: Po nás ať přijde potopa…

Podívejme se ještě v krátkosti na fungování dnešního bankovního systému. Abyste měli lepší představu o tom, jak vznikají peníze, tak vám to trochu objasníme. Za vše může peněžní multiplikátor, který vytváří ze skutečných bankovních vkladů ty neskutečné. Vezměme si banku, která právě převzala od svého klienta 1 mil. Kč. Jelikož je povinná míra rezerv 10%, tak si banka musí dle zákona nechat 100 tis. Kč jako rezervu a 900 tis. Kč půjčí jiné bance. Druhá banka si opět musí nechat 10% a 810 tis. Kč půjčí dál. Takto to pokračuje dál a dál a celý bankovní systém je nakonec „bohatší“ o 10 mil. Kč. Tedy 9 milionů ve skutečnosti vůbec neexistuje, není reálně podloženo ničím. Kdyby si všichni lidé chtěli vyzvednout své bankovní zůstatky z bank, tak na 90% lidí nezbyde vůbec nic. Toto je pravděpodobně jeden z největších problémů dnešního fungování bankovních systémů, který tvoří imaginární peníze, které nejsou podloženy žádnou skutečnou hodnotou.

Teorie hodnoty peněz byla již od středověku mnoha ekonomy definována a několikrát obměněna, ale vždy byla založena na hodnotě. Ať to byla pracovní teorie hodnoty, kdy každý produkt má právě cenu práce, která za výrobkem stojí nebo reprodukční hodnota, která počítá s náklady – opotřebením prostředků, které byly vynaloženy na výrobu daného produktu. Nebo směnná teorie hodnoty, užitná či nákladová. Všechny tyto teorie se zakládají na schopnosti člověka vnímat hodnotu peněz potažmo i statku, který si může za dané peníze koupit. V dnešní době, kdy jsou peníze uměle tvořeny, bez jakékoli lidské práce, nemáme prakticky možnost hodnotu s jistotou určit. Ač je hodnota peněz v dnešní době relativně stabilní, může se kdykoli změnit.

Vezměme si pro příklad intervence ČNB, kdy centrální banka uměle drží kurzový závazek EUR/CZK na 27 Kč. Jestliže tento závazek opustí a my budeme držet peněžní zůstatky v eurech, dá se předpokládat, že ve velmi krátkém období zchudneme na každém euru o 2 a více Kč. Na jednom milionu Kč drženém v eurech zchudneme cca o 70 tis. Kč. Na našem příkladu je vidět, že naše bohatství je pouze relativní a může se bez našeho přičinění ve velmi krátké době změnit, a to mnohem násilnějšími způsoby, než je opuštění kurzového závazku.

V současné době je cena zlata relativně stabilizovaná nad úrovní 1225 USD/Oz a hledá další směr kterým se vydat. Dle našeho názoru by mělo dojít ke krátkodobé korekci pod 1200 USD/Oz, a to díky silnému růstu z posledních několika týdnů. Dále očekáváme sílící pozici dolaru vůči euru, která vyvrcholí 7. května hlasováním Velké Británie o setrvání v EU. Pokud Velká Británie vystoupí z EU, tak tato skutečnost silně naruší sílu EU potažmo i eura.

TROYSKÁ UNCE a.s.