Den, kdy zlato mohlo začít růst

11.06.2014 11:09:45
cid-61-img2-1402477942.jpg

Způsob stanovení ceny zlata, jak ho známe dnes, má dlouhou historii a několik zásadních milníků. Bezesporu k nim patří Brettonwoodská dohoda, která nejdříve vedla k fixaci ceny zlata, aby pak způsobila její vysokou volatilitu vedoucí ke zrušení tohoto systému.

 

Brettonwoodská dohoda

V červenci 1944 se sešlo k jednání 44 zemí. Na tomto jednání se měla domluvit pravidla ohledně koncepce nového peněžního systému. Bylo třeba zavést pravidla, která by zabránila prudkému kolísání směnného kurzu měn, které mezinárodní obchod ochromilo během Velké hospodářské krize.

Výsledkem bylo, že všechny země musí svázat své měny s americkým dolarem a Spojené státy musí zajistit, aby bylo možné dolar vykoupit ve zlatě za hodnotu 35 dolarů za troyskou unci. Zásadní problém tohoto systému spočíval v tom, že nebyl stanoven žádný hotovostní poměr, kolik dolarů může být vytvořeno za jednotku zlata. Díky zmíněnému nedostatku systém umožňoval Spojeným státům řídit obchodní a rozpočtové deficity a tisknout dolary na krytí těchto deficitů.

V roce 1971 byl Brettonwoodský systém zcela překonán. Mezi hlavní důvody patřily vůle ostatních států, především Francie, která tento systém ostře kritizovala, a dále pak existence volného trhu se zlatem. Dne 15.8.1971 tak byl americký prezident Richard Nixon nucen „zavřít zlaté okno“ a všechny měny se staly volně plovoucími. Poprvé v historii byla měnová zásoba zcela nekrytá.

Po zhroucení Brettonwoodského systému se všechny dluhy, které byly vytvořeny v šedesátých letech většinou na financování vietnamské války, vrátily v sedmdesátých letech v podobě cenové inflace. Kombinace uvolnění ceny zlata a velké inflace způsobilo, že se cena zlata ve velmi krátké době vyšplhala na hodnotu 800 USD za troyskou unci.

 

Na následujícím grafu je zachycena cena zlata. Z grafu je patrné, že před rokem 1971 byla cena zlata neměnná. Po roce 1971 začíná naopak cena zlata prudce stoupat. Růst je vystřídán stagnací a začíná opět v roce 2000 po splasknutí „technologické bubliny“. Největší růst ceny zlata byl dosud zaznamenán v roce 2008, kdy odstartovala hypotéční krize, jejíž důsledky dosud pociťujeme.

zdroj: http://static3.businessinsider.com

 

Na dalším grafu je zachycen zajímavý fakt, kolik by měla být aktuální cena zlata, pokud bychom chtěli pokrýt veškerou peněžní zásobu. Je vidět, jak se obě křivky od sebe vzdalují. Vzhledem k aktuální politice centrálních bank, tedy uměle tisknout peníze a ty posílat do oběhu, je přibližování těchto dvou křivek vysoce nepravděpodobné.

zdroj: http://www.akcieatrhy.cz

 

Kam se poděla inflace ?

Jedna ze zajímavých otázek spojená s tisknutím peněz je, kam se poděla inflace? Pokud se tisknou peníze a inflace se nezvyšuje, kam se tyto peníze ztrácí? Evropská centrální banka, vědoma si souvisejícího rizika, v poslední době uvažuje o svém vlastním programu tištění peněz, neboť se bojí nízké inflace, která může přerůst až v deflaci. Negativním výsledkem deflace je stav, kdy dochází k poklesu tržeb podniků, které jsou nuceny snižovat stavy zaměstnanců a dochází tak ke zvyšování nezaměstnanosti.

Pokud se ale podíváme, jaký má tisknutí peněz vliv na inflaci ve Spojených státech, můžeme se přesvědčit o tom, že téměř nulový. Jediné, co profituje z tisknutí peněz, jsou akcie, které vytváří stále nová maxima. Inflace je stále nízká. Uvedené faktory jsou důsledkem aktuální stagnace ceny zlata. Je ale jen otázka času, kdy se inflace zvýší a akcie přestanou růst a pak bude zlato opravdu jedinou rozumnou protiinflační investicí.

 

V Praze, dne 10.6.2014

Zdroj: TROYSKÁ UNCE a.s.

 

Zavolejte nám...
+420 734 281 609